Jak luteální fáze a perimenopauza zesilují úzkost a co za tím stojí biologicky?
Možná to znáte: většinu měsíce se cítíte relativně stabilně, ale pár dní před menstruací se najednou objeví úzkost, vnitřní neklid, plačtivost, podrážděnost nebo pocit, že nezvládáte věci, které běžně zvládáte. Podobně se to může dít i v perimenopauze, kdy se psychika začne měnit zdánlivě „bez důvodu“.
Úzkost není pouze psychologický problém, významnou roli mohou hrát i biologické faktory. U části žen se psychická citlivost mění podle hormonálního cyklu, a to zejména v luteální fázi po ovulaci a v perimenopauze, tedy v přechodném období před menopauzou. Nejde o slabost ani přecitlivělost, ale o reálnou biologickou změnu v tom, jak mozek reaguje na stres, jak fungují neurotransmitery a jak tělo zvládá kolísání hladin hormonů estrogenu a progesteronu.
Hormonálně podmíněná úzkost je skutečný jev, to ale neznamená, že každá úzkost v těchto obdobích je vždy způsobena hormony. Často se skládá vliv více faktorů dohromady — spánek, dlouhodobý stres, genetická citlivost, předchozí úzkostné potíže i celkový zdravotní stav.
Proč hormony ovlivňují psychiku
Mozek je na pohlavní hormony citlivý. Estrogen i progesteron neovlivňují jen reprodukční systém, ale také nervový systém, náladu, spánek a stresovou odpověď. Zjednodušeně řečeno: když hormonální hladiny kolísají, mění se i nastavení mozku pro zvládání zátěže.
Nejde přitom jen o samotnou hladinu hormonů, ale hlavně o jejich rychlé změny. Mnoho žen hůře snáší prudký pokles v hladinách pohlavních hormonů. Právě to je typické pro konec luteální fáze i pro perimenopauzu.
Luteální fáze a úzkost
Luteální fáze je období mezi ovulací a menstruací. V této fázi stoupá hladina progesteronu, a pokud nedojde k těhotenství, hladiny progesteronu i estrogenu ke konci fáze prudce klesají. U některých žen se právě tehdy objevuje zhoršení nálady, podrážděnost, napětí, přecitlivělost nebo úzkost.
Metabolity progesteronu (zejména allopregnanolon) ovlivňují systém GABA, což je hlavní zklidňující systém nervové soustavy. Změny ve fungování tohoto systému mohou znamenat vyšší riziko výskytu úzkostných pocitů, horším spánkem nebo nižší odolností vůči stresu. Paradox je v tom, že progesteron nemusí být problém sám o sobě. Potíže často vznikají při poklesu jeho hladin nebo při individuální citlivosti na jeho metabolity. Proto některé ženy zaznamenají výrazné premenstruační psychické příznaky, zatímco jiné téměř žádné.
PMS vs. PMDD
U části žen se nemusí jednat jen o běžný premenstruační syndrom (PMS), ale o závažnější stav označovaný jako premenstruační dysforická porucha (PMDD). PMS obvykle zahrnuje mírnější fyzické a psychické symptomy, jako je napětí, citlivost prsou nebo podrážděnost. U PMDD jsou ale psychické příznaky výraznější a mohou významně zasahovat do každodenního fungování a vztahů. Objevovat se může silná úzkost, výkyvy nálady, pláč, podrážděnost, přecitlivělost nebo zhoršená koncentrace. Důležité je, že nejde o přehánění, ale o zvýšenou citlivost nervového systému na hormonální změny během cyklu.
Perimenopauza a nervový systém
Perimenopauza je přechodné období před menopauzou (definuje se až zpětně jako poslední menstruace, po níž následovalo 12 po sobě jdoucích měsíců bez menstruačního krvácení), kdy už cyklus bývá nepravidelný a hormonální hladiny začínají výrazně kolísat. Není to jeden konkrétní okamžik, ale proces, který může trvat několik let. Právě v této fázi mnoho žen poprvé zažije úzkost, vnitřní neklid, bušení srdce, zhoršení spánku nebo pocit, že už nejsou samy sebou.
Z biologického hlediska je problém opět hlavně v kolísání hladin hormonů. Estrogen se podílí na regulaci serotoninu, noradrenalinu a dalších systémů souvisejících s náladou. Když jeho hladina prudce padá a zase stoupá, mozek se musí opakovaně přizpůsobovat. U citlivých žen to může vést k větší emoční reaktivitě a úzkosti.
Důležitý je také spánek. V perimenopauze se častěji objevují noční probouzení, návaly horka a celkové zhoršení kvality spánku. A nedostatek spánku sám o sobě úzkost dál zvyšuje. Vzniká tak začarovaný kruh: hormonální kolísání zhorší spánek, horší spánek zhorší úzkost a ta zase zhorší schopnost odpočívat.
Kdy je to ještě hormonální a kdy už ne
Opakovaný cyklický vzorec je důležitá stopa. Pokud se úzkost zhoršuje pravidelně před menstruací nebo v období perimenopauzy, může být hormonální souvislost pravděpodobná. Pokud je ale úzkost přítomná stále, postupně se zhoršuje, nebo je velmi intenzivní, je potřeba myslet i na jiné příčiny.
Stejně tak platí, že hormonální vliv nevylučuje psychologický nebo sociální stres. Naopak, často se sčítají. Žena v perimenopauze, která má náročnou práci, špatně spí a dlouhodobě žije ve stresu, bude na hormonální výkyvy reagovat mnohem citlivěji než žena v klidnějším období života.
Odbornou pomoc je vhodné vyhledat zejména tehdy, pokud úzkost trvá většinu dní v měsíci, zhoršuje se, omezuje práci nebo vztahy, přidávají se panické ataky, nespavost, depresivní ladění nebo myšlenky na sebepoškození. V takových případech není dobré čekat, až potíže samy odezní.
Co může pomoci
Prvním krokem je pozorování vzorce. Pomáhá zapisovat si cyklus, spánek, úzkost, návaly, podrážděnost a další symptomy. Často se až z deníku ukáže, že problémy nejsou náhodné, ale navázané na určitou fázi cyklu nebo perimenopauzy.
Druhou oblastí je spánek a stres. Pravidelný režim, omezení alkoholu a stabilní pohyb mohou mít na úzkost větší vliv, než se na první pohled zdá. U některých žen pomáhá i úprava kofeinu, protože v citlivých obdobích může zhoršovat bušení srdce i vnitřní neklid.
Třetí oblastí je lékařské posouzení. Pokud jsou potíže výrazné, opakované nebo omezují běžný život, je vhodné mluvit s gynekologem, praktickým lékařem nebo psychiatrem. V některých případech může být vhodné doplnit gynekologické nebo hormonální vyšetření.
Pokud pozorujete, že se vaše psychika mění v určitých fázích cyklu nebo v období perimenopauzy, neznamená to, že jste slabá nebo že si to namlouváte. Je to signál, který stojí za pozornost - a často se s ním dá pracovat lépe, když znáte jeho vzorec.
Zdroje
The role of allopregnanolone in depression and anxiety — review publikovaná v časopise Progress in Neurobiology, dostupná online (2014). PubMed.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24215796/
Progesterone alters GABA and glutamate responsiveness: a possible mechanism for its anxiolytic action — studie publikovaná v časopise Brain Research, dostupná online (1987). PubMed.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2880640/
Sex hormones and mood in the perimenopause — review publikovaná v časopise Annals of the New York Academy of Sciences, dostupná online (2009). PubMed Central (PMC).
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19906233/
Premenstrual disorders and PMDD – a review — review publikovaná v časopise Best Practice & Research Clinical Obstetrics & Gynaecology, dostupná online (2023). ScienceDirect.com. https://doi.org/10.1016/j.beem.2023.101858
