První zoubek je pro rodiče velkou událostí. Někdy se objeví téměř nepozorovaně, jindy jeho příchod doprovází neklid, zvýšené slinění nebo potřeba všechno okusovat. A sotva se dítě pochlubí prvními mléčnými zoubky, přicházejí další otázky. Kdy vyrostou ostatní? Kdy začnou vypadávat? A na co nezapomínat při každodenní péči?
Vývoj zubů u dětí začíná ještě před narozením a pokračuje až do dospívání. V jednotlivých obdobích se mění nejen dětský chrup, ale také potřeby dítěte v oblasti výživy a ústní hygieny.
Připravili jsme proto praktického průvodce, ve kterém se dozvíte, jak probíhá růst zubů u dětí, co je při prořezávání běžné, které živiny najdete v dětském jídelníčku a jak si společně vytvořit dobré návyky při péči o zoubky.
Vývoj zubů u dětí krok za krokem
Dětské zuby mají svůj vlastní harmonogram. Přestože existují orientační tabulky prořezávání zubů, každé dítě se vyvíjí trochu jinak. Některé děti se prvním zoubkem pochlubí už před šestým měsícem, jiné si na něj počkají déle.
Kdy rostou první mléčné zuby?
První mléčné zuby se obvykle začínají prořezávat kolem šestého měsíce života. Nejčastěji se jako první objevují dolní přední řezáky, po nich následují horní řezáky a postupně další zuby. Přibližně mezi druhým a třetím rokem mívá dítě kompletní mléčný chrup, který tvoří celkem 20 zubů. Mléčné zuby mají v dětském vývoji důležité místo. Dítě je využívá při kousání a mluvení a zároveň pomáhají udržovat prostor pro budoucí trvalé zuby. Proto si zaslouží pozornost už od prvního zoubku.
Kdy začínají vypadávat mléčné zuby?
Přibližně kolem šestého roku začíná období výměny mléčného chrupu za trvalý. Jako první se často uvolňují přední řezáky. Ve stejném období se za posledními mléčnými stoličkami objevují první trvalé stoličky, známé jako „šestky“. Ty nenahrazují žádný mléčný zub, ale rostou rovnou jako nové trvalé zuby. Rodiče si proto jejich příchodu někdy ani nevšimnou.
Výměna mléčných zubů pokračuje několik let a většinou bývá dokončena přibližně kolem 12.–13. roku.
Kdy se dokončuje trvalý chrup?
Trvalý chrup se postupně formuje během školního věku a dospívání. Bez zubů moudrosti ho tvoří 28 zubů. Druhé trvalé stoličky se obvykle prořezávají kolem 11.–13. roku. Zuby moudrosti se mohou objevit až v pozdějším dospívání nebo dospělosti, ale u některých lidí se neprořežou vůbec.
Přehled růstu zubů podle věku
|
Uvedený věk je orientační. Pořadí i načasování růstu zubů se mohou u jednotlivých dětí lišit.
Prořezávání zoubků: co je běžné a jak dítěti zpříjemnit toto období?
Prořezávání zoubků patří k přirozeným etapám dětského vývoje. Některé děti ho zvládají bez větších změn nálady, u jiných si rodiče všimnou několika typických projevů. Mezi běžně pozorované příznaky patří zvýšené slinění, častější okusování hraček a dalších předmětů, citlivější dásně, podrážděnost nebo neklidnější spánek.
Co můžete při prořezávání zoubků vyzkoušet?
-
Nabídněte kousátko
-
Jemně masírujte dásně
-
Dopřejte dítěti blízkost a klid
-
Dbejte na čistotu předmětů
Výživa v období růstu zubů: na které živiny nezapomínat?
Vývoj dětského chrupu začíná dlouho předtím, než se objeví první zoubek. V průběhu dětství se postupně vyvíjejí mléčné i trvalé zuby a současně se mění výživové potřeby rostoucího organismu. Základem dětského jídelníčku je rozmanitost, pravidelnost a výběr potravin odpovídajících věku dítěte. Mezi minerální látky přirozeně přítomné v zubech a kostech patří vápník a fosfor. V souvislosti s dětskou výživou se často setkáváme také s vitaminy D, K a C.
Vápník pro děti
Vápník patří mezi minerální látky, které se přirozeně nacházejí v kostech a zubech. Je běžnou součástí lidské stravy a jeho potřeba se v průběhu života mění. Mezi známé potravinové zdroje vápníku patří mléko, jogurty, sýry, některé druhy zeleniny, mák, sezamová semínka nebo sardinky s jedlými měkkými kostmi.
Podle evropských referenčních hodnot EFSA se doporučený celkový příjem vápníku liší podle věku. U dětí ve věku 1–3 roky činí 450 mg denně, ve věku 4–10 let 800 mg denně a u dospívajících ve věku 11–17 let 1 150 mg denně. Tyto hodnoty se vztahují k celkovému dennímu příjmu vápníku, nikoliv k množství, které by dítě mělo přijímat prostřednictvím doplňků stravy.
Fosfor a jeho místo ve výživě
Fosfor je další minerální látkou, která se přirozeně vyskytuje v kostech a zubech. V běžném jídelníčku ho najdeme například v mléčných výrobcích, rybách, mase, vejcích, luštěninách a obilovinách. Vápník a fosfor jsou součástí mnoha běžných potravin. Při sestavování jídelníčku proto není nutné zaměřovat se pouze na jednu konkrétní surovinu, ale na celkovou rozmanitost stravy.
Vitamin D a vitamin K2
Vitamin D patří mezi vitaminy rozpustné v tucích. V potravinách se nachází například v tučných rybách, vaječných žloutcích nebo vybraných obohacených potravinách. V lidském těle vzniká také působením slunečního záření na pokožku.
Vitamin K se vyskytuje v několika formách, mezi které patří vitamin K1 a K2. Vitamin K1 najdeme zejména v zelené listové zelenině, zatímco vitamin K2 se nachází například v některých fermentovaných potravinách a živočišných produktech.
Při výběru případných doplňků stravy je důležité věnovat pozornost věkovému určení, doporučenému dávkování a celkovému příjmu vitaminů z dalších přípravků.
Vitamin C a kolagen
Vitamin C je přirozenou součástí mnoha druhů ovoce a zeleniny. Mezi jeho zdroje patří například paprika, citrusy, kiwi, jahody nebo brokolice. S vitaminem C se často setkáváme také v souvislosti s kolagenem, který je přirozenou součástí pojivových tkání lidského těla.
Zařazování různých druhů ovoce a zeleniny do každodenního jídelníčku je jednoduchým způsobem, jak dětem nabídnout rozmanité zdroje vitaminů a dalších živin.
Jak zajistit dostatek živin z běžné stravy?
Při sestavování dětského jídelníčku nemusíte hledat žádné speciální nebo neobvyklé potraviny. Řadu vitaminů a minerálních látek najdete v surovinách, které už pravděpodobně máte doma.
Důležité je nabídnout dítěti různé skupiny potravin a postupně ho seznamovat s novými chutěmi a konzistencemi.
Co zařadit do dětského jídelníčku?
-
Mléčné výrobky: jogurt, kefír nebo sýr jako běžné zdroje vápníku.
-
Ryby: například sardinky s jedlými kostmi jako zdroj vápníku a fosforu.
-
Mák a semínka: možnost, jak zpestřit kaše, jogurty nebo domácí pečení. Malým dětem je podávejte ve formě odpovídající jejich věku.
-
Ořechy: obsahují různé minerální látky. U malých dětí je důležité předcházet riziku vdechnutí a nabízet je pouze ve vhodně upravené podobě.
-
Ovoce a zelenina: paprika, kiwi, jahody nebo citrusy jako zdroje vitaminu C.
-
Vejce a luštěniny: běžné součásti rozmanité stravy obsahující mimo jiné fosfor.
Stejně důležitá jako výběr jednotlivých potravin je pravidelnost stravování a omezení častého popíjení slazených nápojů. Pro běžné doplňování tekutin u starších dětí je vhodnou volbou čistá voda. U kojenců je potřeba respektovat jejich věk a doporučený způsob výživy.
Pokud má dítě potravinové alergie, omezený jídelníček nebo specifické výživové potřeby, je vhodné skladbu stravy konzultovat s pediatrem či nutričním terapeutem.
Kdy může mít místo doplněk stravy?
Rodiče někdy řeší, zda jejich dítě přijímá ze stravy dostatek jednotlivých vitaminů a minerálních látek. Důvodem může být vybíravost v jídle, vynechávání určitých skupin potravin nebo specifické výživové potřeby.
Doplňky stravy nejsou náhradou rozmanitého jídelníčku. Jejich případné zařazení je vhodné posuzovat podle věku dítěte, jeho stravování a individuálních potřeb.
Verra Kids Calcium+ je doplněk stravy ve formě gumídků obsahující vápník, fosfor a vitamin C. Je určen dětem od 3 let a v denní dávkce obsahuje 200 mg vápníku, 105 mg fosforu a 12 mg vitaminu C.
Další možností je Verra Kids D3+K2 sprej, který obsahuje vitaminy D3 a K2 v olejovém základu. Je rovněž určen dětem od 3 let. Jeden střik obsahuje 10 μg vitaminu D3 a 10 μg vitaminu K2.
Při výběru doplňků stravy je důležité sledovat složení, doporučené dávkování, věkové určení a případné současné užívání dalších přípravků. Zejména při kombinování produktů obsahujících stejné vitaminy nebo minerální látky je vhodné poradit se s pediatrem.
Péče o dětské zuby, na kterou nezapomínat
Ani rozmanitý jídelníček nebo pečlivě vybraný doplněk stravy nenahradí každodenní ústní hygienu. Dobré návyky je vhodné budovat už od prvního zoubku. Mléčné zuby totiž nejsou jen dočasnou etapou, kterou není potřeba řešit. Dítě je používá při kousání a mluvení a mají své místo také při vývoji čelistí a budoucího chrupu.
Jak správně pečovat o dětské zuby?
1. Začněte s čištěním od prvního zoubku.
Jakmile se objeví první mléčný zub, zařaďte jeho čištění do každodenního režimu. Vyberte měkký kartáček vhodný pro věk dítěte.
2. Čistěte zuby dvakrát denně.
Důležitá je pravidelnost, zejména večerní čištění před spaním. U malých dětí by měli čištění zajišťovat rodiče a postupně dítě učit samostatnosti.
3. Používejte vhodnou zubní pastu.
Pro děti do tří let se obvykle doporučuje množství fluoridové pasty o velikosti zrnka rýže, od tří do šesti let přibližně o velikosti hrášku. Vhodnou koncentraci fluoridu a individuální postup konzultujte se zubním lékařem.
4. Sledujte četnost sladkých jídel a nápojů.
Nejde pouze o to, kolik sladkostí dítě sní, ale také jak často se během dne objevují. Mezi jídly nabízejte především čistou vodu.
5. Nezapomínejte na mezizubní prostory.
Jakmile se sousední zuby začnou dotýkat, může být vhodné zařadit také mezizubní čištění. S výběrem pomůcek poradí zubní lékař nebo dentální hygienistka.
6. Choďte na pravidelné preventivní prohlídky.
První návštěvu zubního lékaře je vhodné naplánovat již po objevení prvního zoubku, nejpozději kolem prvních narozenin dítěte. Další návštěvy se řídí doporučením zubního lékaře.
7. Udělejte z čištění společný rituál.
Oblíbená písnička, krátká hra nebo společné čištění před zrcadlem mohou dítěti pomoci přijmout každodenní péči o zuby jako přirozenou součást dne.
Zdravý úsměv začíná každodenními návyky
Vývoj zubů u dětí je dlouhá cesta od prvního mléčného zoubku až po kompletní trvalý chrup. Každé období přináší nové otázky, ale základní principy zůstávají stejné: rozmanitý jídelníček, pravidelná ústní hygiena, preventivní prohlídky a respektování individuálního vývoje dítěte.
Nemusíte mít všechno dokonale naplánované. Důležitější jsou drobné návyky, které se postupně stanou přirozenou součástí každého dne. Ať už jde o společné čištění zoubků, nabídku různorodých potravin nebo pravidelné návštěvy zubního lékaře, právě každodenní pozornost tvoří základ dlouhodobé péče o dětský úsměv.
