Rozhovor s Veronikou Kašákovou
Autor: Lenka Trnová
Publikováno: 7. 2.2023
Třem velmi inspirativním maminkám jsme položili čtyři otázky ohledně mateřství.
Třetí a zároveň poslední úspěšnou ženou, které jsme položili otázky, je Veronika Kašáková, modelka a zakladatelka Nadačního fondu Veroniky Kašákové, který podporuje děti v dětských domovech. ❤️
1) Jak Vás v životě ovlivnil porod?
Můj porod byl krásný. Byla to oslava narození nového života, mého syna Matyáše. Každá kontrakce, která přicházela, byla pro mě přiblížení se setkání s ním. Na příchod syna jsem se připravovala, ale samozřejmě mě to zaskočilo. Myslím, že každá žena si zároveň sáhne na dno svých sil. Odměna je ale ta největší, která může být. Mně porod posílil sebevědomí. Zjistila jsem, co dokážu. Přivedla jsem na svět syna, který vážil 4,2 kilo. Vnímám to jako zázrak a přidalo mi to na síle Vím, že zvládnu všechno, jako asi každá máma.
2) Jakým způsobem jste v těhotenství upravila jídelníček?
Upřímně řečeno … myslela jsem si, že ho upravím lépe a budu důsledná a zodpovědná. Samozřejmě jsem z jídelníčku vyloučila pro děťátko nebezpečné potraviny. Jinak jsem si dopřávala cokoli. Na konci těhotenství jsem byla tak unavená a vyčerpaná, že jsem doplňovala hlavně cukry. Byla jsem těhotná během Vánoc a v pandemii, kdy jsme byli pořád doma, a podepsalo se to stravě. Nechci se ale vymlouvat. Byla jsem pohodlná. Možná víc, než jsem si přála.
3) Co byste vzkázala ženám, které se o miminko snaží?
Já jsem se neocitla v situaci maminky, která se o miminko delší dobu snaží. Každá rada od maminky, která počala snadno a rychle, mi přijde troufalá. Soucítím s nimi a pevně věřím, že se šťastného konce dočkají. Moc jim to přeju. Za sebe mohu říci, že psychická stránka každé ženy je odrazem jejího vnitřního i vnějšího života. Pokud je situace tíživá na duši ženy, volila bych doprovodnou duševní hygienu, aby žena byla v psychické pohodě. Platí to i po narození děťátka. Když je spokojená maminka, je spokojená celá rodina. Věřím, že tomu tak je i ve chvíli, kdy se o děťátko rodiče snaží.
4) Jste maminka krásného syna Matyáška, kterému byla diagnostikována fenylketonurie. Jak Vás ale sledujeme na Instagramu, jste statečná máma a zvládáte to bravurně. Co byste vzkázala budoucím maminkám v případě, že by je potkalo něco podobného?
Děkuji za pochvaly a jsem ráda, že to tak cítíte i přes Instagram. Vždycky mi ale poskočí srdce a sevře se hrdlo, když to někdo zmíní. Radit někomu, kdo prožívá obrovský strach z neznámého a hlavně strach o miminko, je vlastně zbytečné. Přesto je to důležité. Vlastně ani nevím, co by pomohlo mně. Možná jen cítit kolem mě podporu, lásku a odhodlání od partnera a od rodiny. Já mám obrovskou podporu v mém partnerovi. Jen si na to vzpomenu, derou se mi slzy do očí. Je skvělé mít vedle sebe muže, který vás podrží, i kdyby skály padaly. Přála bych to každé ženě, která projde tímto šokem a strachem. Někdy může stačit jen pocit, že na to žena není sama a všechno ostatní je podřadné. Zároveň je potřeba, aby si žena šok a sebeobviňování prožila a odžila. Bez těchto smutných prožitku nemají pocity šanci odejít.
5) Jak to děláte, že z Vás stále čiší taková energie?
Syn mi dělá velkou radost. Kdyby se mě lidé pořád neptali a kdybych nemusela odebírat krev a každý týden komunikovat s doktory o jeho stavu, tak bych to už úplně vypustila. Můj chlapeček je zdravý a žije naprosto plnohodnotný život jako jeho vrstevníci jen s tím rozdílem, že má striktní nízkobílkovinovou dietu. Setkala jsem se shodou okolností s jiným Matyášem, kterému je 14 let. Dodal mi klid, odvahu a inspiraci do života. Přestávám mít strach. Stále cítím tíhu zodpovědnosti a potřebu naučit se vše nové. Je to jako s řízením auta. První týden se budete bát a za rok už vše bude automatické. My se k roku blížíme. Zdaleka vše ještě automatické není a občas mě to děsí, ale zvládáme to dobře. Odměnou je můj usměvavý syn a já jsem šťastná a hrdá máma.
Děkujeme mnohokrát Veronice, že nám otevřeně zodpověděla všechny otázky!❤️
Verra tým💕
