Mykóza v těhotenství

Diana Herbsová

Publikováno: 26 října, 2021875 slovcca. 4.4 min. čtení

Vulvovaginální kandidóza

Vulvovaginální kandidóza (VVC) je onemocnění, se kterým se za život setká více než 75 % všech žen. Průměrně padesáti procentům těchto žen se VVC někdy za život vrátí.  Je známo mnoho rizikových faktorů, zvyšujících náchylnost k VVC. Jsou to například těhotenství, imunosuprese, léčba antibiotiky nebo diabetes. Dalším faktorem pro vznik VVC může být nerovnováha vaginálního mikrobiomu, který významně přispívá k vaginálnímu zdraví ženy. VVC je velmi běžná u žen v reprodukčním věku, a proto je důležité znát mechanizmus vzniku tohoto onemocnění a jeho léčbu.

Bylo zjištěno, že vaginální mikrobiom souvisí s úspěchem in vitro fertilizace, snižuje riziko předčasného porodu a hraje důležitou roli v prevenci urogenitálních infekcí. Normální vaginální prostředí tvoří pouze několik málo druhů bakterií. Specifické prostředí poševní sliznice je tvořeno nejčastěji bakteriemi rodu Lactobacillus spp.. V gynekologii a porodnictví se laktobacily využívají hlavně k obnově fyziologické vaginální mikroflóry, za účelem léčby bakteriální vaginózy a vulvovaginální kandidózy. Růst laktobacilů je závislý na sekreci estrogenů, proto hormonální výkyvy mohou způsobit vznik zánětu.

Existují různé druhy kvasinek, které kolonizují vaginální prostředí. Nejčastěji vyskytující se kvasinkou je Candida albicans, ale kolonizovat vaginální prostředí mohou i non-albicans druhy (Candida glabrata, Candida parapsilosis…). Polymorfní houba Candida albicans může být běžnou součástí lidské mikroflóry. Za určitých okolností, například při snížené imunitě, se kvasinka může přemnožit a způsobit tak zánětlivé onemocnění. Candida glabrata je druhým nejběžnějším druhem rodu Candida. Jeho patogenita je u zdravých hostitelů omezená a je považován za relativně nepatogenního komenzála pochvy. Byly ale popsány případy vzniku vaginitidy a infekcí horního genitálního traktu. Výjimečně může u imunokompromitovaných pacientů způsobovat slizniční nebo systémové infekce.

Zvýšené riziko kolonizace a vzniku VVC v těhotenství je přisuzováno faktorům spojeným s těhotenstvím. Jsou to snížená buněčná imunita, zvýšené hladiny estrogenu a zvýšená produkce slizničního vaginálního glykogenu. Zvýšené hladiny estrogenu usnadňují přilnutí kvasinky k vaginálním epiteliálním buňkám. Kromě toho estrogen podporuje formaci hyf a tvorbu enzymů. Tyto faktory virulence zjednodušují kvasince kolonizaci. Imunologické změny v těhotenství mohou přispívat ke změně závažnosti a náchylnosti k infekcím během těhotenství. Jak těhotenství postupuje, hladiny hormonů se dramaticky mění, jsou vyšší než kdykoliv jindy. Souhra mezi hormony a imunitním systémem, proto musí být komplexní a multifaktoriální.

Příznaky vulvovaginální kandidózy jsou svědění, pálení, zarudnutí, otok a výtok. V poslední době vznikly důkazy, naznačující, že kandidóza v těhotenství může být asociovaná s komplikacemi během těhotenství. Zároveň studie říkají, že vyléčení VVC v těhotenství vedlo ke snížení rizika předčasného porodu. Vaginální kandidové infekce způsobující chorioamnionitida (zánět plodových obalů) jsou velmi vzácné.

Léčba těhotných žen je primárně indikována ke zmírnění příznaků. Zejména recidivující vulvovaginální kandidóza značně přispívá k nepohodlí v těhotenství. Neexistuje žádný důkaz, že by jednotlivé příznaky byly u těhotných závažnější než u negravidních žen. Při symptomatické infekci VVC většina lékařů léčí topickým imidazolem, klotrimazolem nebo mikonazolem vaginálně po dobu 7 dnů.

Ačkoli důkazy nejsou stoprocentní, údaje naznačují, že kandidóza v těhotenství může být spojena se zvýšeným rizikem těhotenských komplikací. Těmi může být předčasný porod, chorioamnionitida nebo vrozená kožní kandidóza. Přestože většina lékařů asymptomatickou vaginální kvasinkovou kolonizaci neléčí, v některých zemích je screening kvasinek rutinní. Symptomatickou VVC v těhotenství lékaři léčí především topickým imidazolem po dobu 7 dnů, aby se tak minimalizovala expozice léku.

Váš Verra tým 💕

Citace:

François L. Mayer, Duncan Wilson & Bernhard Hube (2013) Candida albicans pathogenicity mechanisms, Virulence,4:2, 119-128, DOI: 10.4161/viru.22913

Aguin, T. J., & Sobel, J. D. (2015). Vulvovaginal Candidiasis in Pregnancy. Current Infectious Disease Reports, 17(6). doi:10.1007/s11908-015-0462-0

Stout, M. J., Wylie, T. N., Gula, H., Miller, A., & Wylie, K. M. (2020). The microbiome of the human female reproductive tract. Current Opinion in Physiology, 13, 87–93. doi:10.1016/j.cophys.2019.10.011

Buggio, L., Somigliana, E., Borghi, A. et al. Probiotics and vaginal microecology: fact or fancy?. BMC Women’s Health 19, 25 (2019). https://doi.org/10.1186/s12905-019-0723-4

Zajímá Vás, kdo stojí za Verrou?

Přečtěte si pár vět o společnosti Verra, a kdo tvoří její tým.

Více o Verra

Produkt jako stvořený pro Vás a Vaše miminko.

Když přemýšlíte o miminku. Když se o něj snažíte a když už ho v bříšku máte.

Zakoupit produkt

Čtěte také

Přečtěte si i ostatní články z blogu.

Napište nám

Pomocí kontaktního formuláře nám můžete poslat dotaz.

Děkujeme za zprávu.
Odeslání selhalo. Zkuste to příště.

Vložením osobních údajů souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů